February 2011

Time to pretend

28. february 2011 at 19:50 | Becky ♡
Jak jsem slíbila- fotky z neděle (je jich míň, nebudu sem dávat tisíc fotek jednoho blbýho prašivýho psa co blbě čuměl- byla sem na procházce s tetiným staroušem). Žádný kouzla ode mně nečekejte a už vůbec ne s mým kompaktem. Ale musím přiznat, že na pár z nich jsem trošku, trošilinku pyšná. Samochvála prý smrdí, ale já myslím.. že bych to nepoznala, moje okolí zavání už dost. Mějte pěkné pondělí! :)
Pées: omlouvám se, že se některé fotky skoro opakují, nemohla jsem vybrat které jsou lepší/horší. Tak asi tak. Komentujte patolízalové!

Přál si zemřít na mozkovou mrtvici, aby všichni viděli, že měl mozek.

27. february 2011 at 19:59 | Becky ♡
(autor citátu výše je jeden tuze chytrý chlap jménem Gabriel Laub)

Dnešní den je vyjímečný. Moje babička má sedmdesát (to je ta co se nejvíc přičinila na mé obezitě) a zjistila jsem tři postřehy.

Poslední dobou je všechno děsně rychlý a mně to leze na mozek. Rychlý jídlo, testy, písemky, stres. Hlavně aby bylo všechno šup šup hotový a mohli jsme se hnát dál. Za čím vlastně? Občas ale přitom všem zapomínám na to nejdůležitější, svoje okolí, svoje přátele a někdy i na sebe (např. oholit si nohy :D nebo se najíst. Nevím jak přežiju vysokou když už na střední jsou některé dny tak hektické, že nestíhám jíst!)

A druhý postřeh, psala o tom crazy pig na blogu, a to, že se necháme děsně ovlivňovat trendy. Jo, správně. Já se nechám trendy ovlivňovat tak nápadně až si toho ani sama nevšímám. Občas jsou věci, které bych na sebe před rokem nevzala ani do hrobu (vlastně to už vůbec ne! Chci mít pěkně vypolstrovanou rakev a nejvíc sexy obleček) a teď, jenom proto, že se to objevilo na nějaké super nóbl přehlídce, nebo co já vím. Prostě móda se vrací a mně se staré odpudivé kousky zase vrací do šatníku. Ne vážně, v jedenácti jsem ve svým super tajným deníčku na zámek (do nějž pasovaly klíčky všech ostatních tajných deníku) jsem odpřísáhla že už si na sebe v životě nevezmu zvonáče, a že jestli budu v příštím životě kluk, leda přes mou mrtvolu- pořád se bavíme o zvonáčích. Dneska, mít štíhlou postavu si klidně jedny vezmu, Rumi Neely v nich vypadá skvěle musím přiznat. Zní to zvráceně, ale vlastně.. ať žijí greenpeace a recyklace oblečení! (jen nesmíte být takoví neznabozi a vyhazovat oblečení)

A třetí postřeh je takový, že si vážně nikdy nemůžu šetřit. Brzo čekejte fotky z dnešního odpoledne, slunko svítilo a mými obětmi (?) se staly větve nejmenovaného jehličnanu u babičky. Dopadlo to no.. posoudíte sami :)

A mezitím amigos, myslím že si udělám superregenerační večer a oepiluju ty lijány na nohách. Fuuj.

Muhuh

26. february 2011 at 17:23 | Becky ♡
Vážně bych už chtěla něco lepšího než kompakt. Rozhodla jsem se, že si začnu šetřit sama. Jo fajn, myslím že je to naprosto nemožné, protože kdykoliv se mi do ruky dostanou peníze trtám do nejbližšího nákupního centra. Musím se naučit střídmosti.. :D ehm. Ale pravdou je že kdybych si šetřila peníze z narozenin a z vánoc a ještě něco přivydělala na brigádě, na taký Nikon 5000 bych už měla. Jenže problém je, že tělo není všechno, spíš záleží na objektivu, který bych chtěla tak akorát velký, s pevným ohniskem (aby se to nezoomovalo), ale přecejenom, na objektiv za třicet tisíc si teda šetřit nebudu.

No nic, zpět do reality :D Tyhle fotky jsou tak tři dny starý, když jednou svítilo sluníčko. Nic moc, není to kvalitní a ani moc nápadu to nemá, ale co bych chtěla že.





Něco pro zamyšlení

26. february 2011 at 17:21 | Becky ♡
Rozhovor dvou mimin v břiše :))
- Věříš v život po porodu?
- Určitě, něco po porodu musí být. Možná jsme tu hlavně proto,abychom se připravili na to, co bude pak.
- Blbost, žádný život po porodu není. Jak by vůbec mohl vypadat?
- To přesně nevím, ale určitě tam bude víc světla než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.
- No to je přece nesmysl! Běhat se nedá a jíst pusou, to je úplně směšné! Živí nás přece pupeční šnůra. Něco ti řeknu, život po porodu je vyloučený- pupeční šnůra je už teď moc krátká.
- Ba ne, určitě něco bude. Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme zvyklí. Tunel, na jeho konci světlo...
- Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí - a vůbec, život není než velká stísněnost v temnotě.
- No, já přesně nevím jak to tam bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.
- Mámu? Ty věříš na mámu? A kde má podle tebe být?
- No přece všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom nebyli.
- Tomu nevěřím. Žádnou mámu jsme nikdy neviděli, takže je jasné, že žádná není.
- Ale někdy, když se ztišíme, můžeme ji zaslechnout, jak k nám promlouvá. Víš, já si myslím, že opravdový život nás čeká až potom...


Dneska super svítilo slunko. Jen toho nebylo moc k focení :D

Skutek Utek

25. february 2011 at 19:59 | Becky ♡
Přátelé, dnešní- nadmíru hektický-den jsem úspěšně přežila. Omlouvám se, že fotím pořád jídlo, venku je hnusně a sebe teda fotit nebudu, nechci nikomu přivodit žaludeční vředy. Ono to není nic příjemného :PP




Today

24. february 2011 at 18:30 | Becky ♡
Zdravím, i když v nezdraví. Dneska jsem zůstala doma, jinak bych myslím Bušínovou ohodila dnešní snídaní. A že to byla dobrá snídaně, taková zdravoučká (viz níž). Po zbytek dne mně zaměstnávalo šprtání biologie, což si myslím mělo neblahé následky na mou levou mozkovou hemisféru. Ale o tom někdy jindy.. :D




A co vy a váš den? Přežili jste ve zdraví? :)

Becky is watching you!

22. february 2011 at 19:38 | Becky ♡
Nazačátek doufám že se vám z první fotky neudělá nevolno, jelikož jsem neretušovala ten přehršel nanobeďarů. Ale občas pročištění žaludků není ke škodě, že ano (čtete správně, žaludkŮ, mám totiž čtyři, stejně  jako všechny moje kamarádky)
Ostatní fotky jsou taky nuda. Takový "random" fotek, když jsem se pokoušela o nějaké ty light textury a dopadlo to celkem bídně. Ale povedly se mi srdíčka, nuž?





No a ta poslední.. mohla být fajn kdyby ta šlupka taky dokázala dobře zaostřovat, když už to má to super-auto-zaostřování. Ty kapky na okně a protisvětlo z autobusu vypadaly fajn, ale prostě nepovedlo se a vzhledem že další autobus jel za třicet minut, z vysoka jsem se na to vyhnědila a spokojila se s pocitem, že se mi prostě nikdy nic nepovede tak jak bych chtěla=realita, srdíčko.




Until We Bleed

19. february 2011 at 18:52 | Becky ♡
Upřímně, neumím moc dobře psát. Nejsem zrovna talent na skvělé, čtivé a zábavné texty, jenže mít blog, kde jsou samé random fotky a k nim půl věty mi přijde takové... neoduševnělé.

Kromě toho že neumím psát ještě neumím hodně věcí, žejo :D Ale hodně věcí co neumím mně baví, např. kreslení. Nejvíc tuží, koupila jsem si tzv. dámské špičky (to je něco jako redispero bez té malé kuličky na konci a je to tenčí) a když to zaschne vypadá to jako nakreslené černou fixou a.. nejde to vygumovat, což je fajn :P. Ráda kreslím tužkou, já jsem mírně nerozhodný člověk, věčně gumuju. Ta chudinka níže přišla o ruku, když jsem se rozhodla že odamputuju půlku papíru.





K poslední fotce: Vidíte tu brož, ne? je dřevěná, zezadu je na ní přilepenej komponent aby se dala připínat. Jo a je na ní Ježíš s dětma, rawwr :D Mám ještě jednu s kytkama a jsem schopna jich vyrobit více a klidně prodávat, jen mně zajímá jestli by o ně vůbec byl zájem, hm? :)

Pées: ten vintage obchůdeček už se rýsuje, až tam budou první produkty tak ho officiálně uvedeme nejspíš na Layforu, tam chodí stokrát víc lidí než sem (protože tohle má bejt "děsnětajnejblog" víte? :D)

New stuffs

19. february 2011 at 16:59 | Becky ♡


{Tady to vypadá, nevímproč, zlatě}

Taak. Dneska bylo celkem fajn, až na to že jsem vytočená, protože jsem měla jít v neděli do divadla na Věc Makropulos (od Čapka jestli znáte, miluju Čapkovi hry, knihy a filmy! aaa) jenže jsem nebyla tento týden ve škole, takže jsem ten lístek neměla kdy zaplatit, takže mně učitelka vyškrtla skvělé. Měla jsem dokonalé místo v prezidentském lóži vedle svých kamarádek s úžasným výhledem na jeviště. No, budu doufat v zázrak :D 

Jinak, byla jsem tak rychle v čtvrtek prošmejdit HM, vlastně máma žije v doměnce že jsem byla asi 50m od baráíku v sámošce pro vajíčka.. no pro vajíčka jsem byla ale trochu v jiné části Brna :D Koupila jsem si takové.. Mikino/tričko o číslo větší, je děsně pohodlné a vypadá super. Jo a je tmavě modré, ale na fotkách to zrovna dvakrát poznat není :D 

Potom jsem se jen stavila pro nějaké komponenty a "vytunila" starý řetízek z lindexu, není to úplně DIY ale z velké části jo- je stříbrný, nevím jestli se vám bude líbit ale jsem na něj pyšná :D 

korunovaná Lenora

18. february 2011 at 19:00 | Becky ♡
Dneska byl super den, jsem líná už od přirozenosti a celej den sem proflákala. Odlakovala jsem si ty nehcutný zbytky zbytků laku na hnátách, vypucírovala xicht dvouma super maskama a krmila se (hej já vážně musím zhubnout :D chci nožičky jak malíčky ale nějak k tomu nespěju.. :D) a krmila. 

A pak přišla kouzelná babička, donesla vajíčka (básnické střevo) piškotovej korpus a já jsem na něj naplácala včerejší zbytek tuze yummy krému z makarónků. Chutnalo to gradiózně :)
Ale teď jdu vypotit veškerej cukr kterej jsem do sebe plácala zatímco jsem stanovala u televize a koukala na M*A*S*H, přátele a WillaGrace.

{ňumiňumi. Vzala jsem si jenom kousíček, hubnu přece ne? :D}
{Našla jsem je!}

K té poslední fotce- přibližněji, já mám spoustu skrýší, skrýší korálkových, šutýrkových, řetízkových, nálepkových a tak :D Jenže většina z těch skrýší jsou natolik dokonale ukryté že třeba až za dva roky najdu vzadu v šupleti mezi papírovými košíčky na muffiny malou porcelánovou dózičku.
A jéé! Ony v ní byly šutýrky z Chorvatska dva roky zpět! A udělám si z nich prstýnky, možná některý prodám, když se o ně nový majitel bude řádně starat..  (jinak to bílý je asi křišťál a netuším kde se tam vzal)

Pées: omlouvám se že většina fotek věcí vzniká na mé posteli, ale momnetálně je to jediné místo které v mém pokoji není zaskládané až ke stropu (mluvím o zemi plné oblečení a stolu který se prohýbá skicama)

Sbohem a šáteček,
Becky



tadá

18. february 2011 at 16:08 | Becky ♡



O tohle vás prostě nemůžu připravit. Nejlepší videoklip! :D 

Já a moje nepovedené makarónky

17. february 2011 at 17:19 | Becky ♡
Nechápu, nepovedly se mi makarónky. Joo chutnaly fajn ale.. popraskaly mi! Já, hnaná touhou po dokonalosti všeho co dělám a popraskájí mi makarónky! Makarónky které se mi-zatím, vždy povedly, a každý se jich nemohl nabažit ať už proto jak rozkošně vypadaly, nebo pro to jak byly superdobré.

Chm. Já to vždycky říkám, nejspíš špatná konstelace hvězd, protože jinak si to vysvětlit neumím. Já jako zdutá koza melu mandlu na prášek půl hodiny, běhám sem tam v úhledném trojíhuelníku-vařič-trouba-linka jako by mi hořela koudel u zadku, skoro hodinu a půl a ono toto. No co, jíst se to dalo ( a taky že se to snědlo) chm.

dělala jsem to jako vždycky, nejdřív jsem pošlehala bílky s cukrem a trochou červeného barviva.


následně jsem zamíchala namleté mandle (přesypané přes sítko- to byla sakra práce) a udělala hmotu jako vždy. Důkladně nalila na předem vyznačená kolečka na pečícím papíře na plechu a doretušovala nedostatky. Pak jsem nechala na hoďku a půl uležet a pekla v troubě. Dělala jsem to jako vždycky, tak mi prosím vysvětlete proč to sakra POPRASKALO??!


Tihle dva chudinkové nepopraskaly a povedly se (v jisté míře). Ťuťuňuňu
.

Tak mezitím :)

Hello my kitchen!

15. february 2011 at 19:51 | Becky ♡




Omlouvám se za kvalitu fotek, nebylo moc světlo. Jo a to na chlebu není rozmázlý výtrus ale marmite (marmajt) je to..  něco emzi marmeládou a pomazán. máslem, nevím jak to nazvat, je to slaný a dobrý ale nikomu to nechutná, jenom mně :D Je to z kvasnic a je to ryze anglické! (vůbec máme v kuchyni ňák moc anglickejch věcí..hm)
Naši kuchyni mám ráda, je prostorná (má dohromady tři linky a velký okno což je fajn) a ráda tu peču třeba makarónky nebo muffiny ty mně baví, hezky to vypadá. Ale kdybych si měla zařídit kuchyni podle sebe, byla by útulňoučká, dřevnaťoučká a bylo by v ní tisíc malých roztomilých pidi titi věciček:)

Pées: všimli jste si jak nám to počasí podle vlézá do mozku a všichni jsou děsně otrávení a hladoví? A když jste hladoví, tak od toho je kuchyň, neasi.

Dva outfity- looklet

15. february 2011 at 16:57 | Becky ♡


Jsou do soutěže na coolness academy a úplně jsem na ně pozapoměla :D 
Nejsou nic moc ale zadáním bylo jeden outfit- bílý, jeden černý, no bez komnetáře :D Leží mi na ploše asi týden a půl, já hlava děravá. 

Some last photos

14. february 2011 at 20:59 | Becky ❀



A nazávěr fotku dnešního outfitu, neylo moc světla musela jsem si čupnout a vyfotit se bleskem, tak teda jen tak okrajově- tričko Zara, prstýnek HM, kalhoty zara (ale ty nejsou vidět, tuším)

Pées: ignorujte moje vlasy, díky :D




Hold on

14. february 2011 at 17:07 | Becky ❀
Foceno na pyžapárty, měla jsem tehdy v rukách kámoščinu zrcadlovku (dovedete si představit to nadšení) tak jsem upletla kámošce copan a vyfotila, myslím že ta první se celkem povedla :)



Míša se tu tváří jak vyjevená krysa, ale nechtěla se fotit tak dělala xichty :D ale jinak je děsně krásná a hlavně děsně hubená (a mám takových kamarádek víc) tak si potom představte ty moje deprese z ní! :D 

Pées: omlouvám se že poslední člányk nabývají na povrchnosti, bude to nejspíš špatnou konstelací hvězd.

Péesnadruhou: Jinak přeji všem krásnýho valentajna. Já fičím na misantropa (moliér) do divadla. 

Hra se světlem

12. february 2011 at 18:34 | Becky ❀
Dneska krásně svítilo sluníčko, no řekněte, nevyužili by jste toho? Fotky foceny v mém pokoji, kolem jedenácté ráno. ( a na té první fotce, to červené, to není filtr, hrála jsem si s funkcemi pro protisvětlo, a nějak se to tam zjevilo :D)




Občas se divím, co ten můj kompakt dokáže vyloudit. A co nevyloudí, vyloudí photoshop. Zas tak děsné to není fakt. Ale stejně chci zrcadlovku. A chci a chci a chci! Jo, já vím objektiv za třicet tisíc není zrovna věc, kterou by jste si kupovali každý den. Jsem rozmazlená povrchní a chci ji!

Pées: na druhé fotce možno vidět můj dosavadní kompakt, nikon coolpix, fajn kámoš, ale kámošku nikonku zrcadlovou mám ráda víc. 

tdtdd

12. february 2011 at 11:59 | Becky ❀
Mám spoustu přátel. S některými se často nevídám, někteří věčně nemají čas, s některými se vídám denně, s některými se znám opravdu dobře. A některé mám ráda úplně nadevše, jsou to osoby na ktéré se můžu spolehnout, můžu s nimi mluvit o všem, oni mně vyslechnou. Smůla je, že si moc často neuvědomuji jaké štěstí vlastně mám. Jsem věřící a jsem za to ráda, nedokážu si představit že bych tyto lidi neznala (kdybych byla nevěřící :D)! Dost mektů :D vlastně jsem jen chtěla přidat nějaké fotky ze skvělé, pyžamové párty (jo zní to trochu dětinsky ale bylo to skvělé! :D)

{kdo by nevypadal jako hybrid po probdělé noci :D}
{oslavenkyně byla řádně vyválena ve sněhu! :D}

Jako řádné popelky jsme pěkně vstávali a udělali si snídani po sumasumárum třech hodinách spánku, omluvte prosím všudepřítomné napůlnamalované xichty. A já mám čelenu nasazenou zas jako na spartakyádě, a taky vypadám trochu jako karkulka, no což.

P.S.: fotky jsou z prosince :D

Random- flowers

10. february 2011 at 17:41 | Becky ❀






pchá,pchá

9. february 2011 at 20:59 | Becky ❀

Tumblr_lgc61cible1qg62wbo1_500_large

Nyní vám ám hrdě ukazuji svůj peříčkový chvost ZDE PROSÍM :D . Nosím ho jen na jednom uchu, v druhém mám zlatou pecku a na straně rybí cop. Vypadá to fajn. A když si vezmu ještě khaki košili vypadám jako myslivec. Ignorujte tu košili,  ona je fajn ale běhám v ní jen doma. Je celá zalepená od vteřiňáku :D